Celou svou profesní kariéru jsem se zabýval intenzivní péčí. Po několika letech na interně jsem zjistil, že dostatečný výcvik v intenzivní péči mi v tehdejší ČSSR poskytne jen obor anesteziologie a resuscitace, a proto jsem internu opustil, šel uspávat na operační sály a postupně i pečovat o kriticky nemocné vyžadující péči na přístrojích na resuscitačním oddělení.
Již odborně hotový jsem přijal nabídku přestěhovat se z Plzně do Brna, kde jsem se později stal přednostou na Anesteziologicko-resuscitační klinice FN u svaté Anny v Brně, a vedl ji 18 let. Svoji snahu o rozvoj intenzivní péče v ČR jsem ovlivňoval jako zástupce ČR v evropské společnosti intenzivní péče (ESICM) a jako předseda české intenzivní společnosti (ČSIM). S přibývajícími léty (a ubývajícími silami?) jsem se kromě zvládání akutní stabilizace nemocného v přímém ohrožení života začal také zajímat i o dlouhodobé důsledky pobytu v intenzivní péči pro nemocné a jejich blízké, a to mě postupně dovedlo k zájmu o paliativní a geriatrickou medicínu.
Od roku 2020 jsem pomáhal založit a rozvíjet paliativní tým ve FNUSA v Brně a dodnes v něm jednou týdně hostuji – jezdím k nemocným v mobilním hospici či sledovaným v paliativní ambulanci.
Účastí na tvorbě této knihy bych si rád sám pro sebe srovnal v hlavě možné kroky ke zlepšení péče o staré křehké nemocné přicházející s akutním závažným onemocněním do nemocnice a doufám, že alespoň některé z nich se mi podaří formulovat a budou použitelné pro zlepšení stávající praxe.
Tento web používá pouze technicky nezbytné cookies pro zajištění jeho správné funkčnosti. Více informací na stránce: Souhlas se zpracováním osobních údajů
We have sent a 6-digit verification code to your email. Please enter it below to continue.